Kteříž dobré rady neposlouchají, často k veliké škodě přicházejí. To tato báseň znamená.
Když jednoho času všickni ptáci pole viděli strojiti, konopě a len na ně síti, nic sobě toho nevážili. Ale vlastovice, dobře tomu rozuměje, co to rozsívání přinese, všem ptákům to oznámila, jak by to velmi škodlivá věc jim byla. Ale oni toho nedbali. Potom vopět, když již len a konopě poodrostly, vlastovice k nim řekla: "Pomněte, žeť toto nám k zlému přijde. Protož poďme a vytrhejme to, nebo hned jakž dozrá, budou z toho tenátka vízti a vosídla nám nastrahovati, a tak my skrz lidskou lest a strojení lapáni budem." Všichni ptáci potupili radu její a jí se posmívali. Porozuměvši tomu vlastovice, od nich se oddělila a k lidem do domův se vstěhovala, aby obydlé její pod střechami bezpečnější bylo. A kteříž radou její spraviti se nechtěli, vždycky v starosti jsou, aby pod pomče zlapáni nebyli.
Tuto báseň svévolní pamatovati mají, kterýmž se zdá, že jejich předsevzetí jest najlepší, a jinejch rady poslouchati nechtějí.