Od staradávna pochlebníci a ti, kteří lahodnejch řečí podávati umějí, počestněji a lépe i u větší vážnosti držáni bejvají nežli dobří a pravdomluvní, kteřížto obyčejně potupováni bejvají. Jakož tato fabule svědčí.
Dva tovaryši, jeden pravdomluvný a druhý lživý pochlebník, táhli spolu, aby cizí země prohlédli. I šli tak dlouho a tak daleko, až do vopičí země přišli. A když již tam byli, uhlédavši je vopíce, kteráž se nad nimi sama králem udělala, rozkázala jiným, aby ty tovaryše dva jaly a jim vyrozuměly, co by mínily. A příkázala jiným všem vopicím, kteréž jí podobné byly, aby přijdouce, po pravé i po levé ruce před ní stály. A na najvyšším místě královskou stolici připraviti rozkázala, jakož někdy viděla císařskou stolici strojiti. A když všeckny věci tak spraveny a zřízeny byly, rozkázal pán vopic ty tovaryše před sebe přivésti a jich se zjevně přede všemi tázati, kdo by on byl? A tu hned odpověděl pochlebník, a uměje k líbosti mluviti: "Ty jsi císař." A on sám se ho otázal: "A kdo jsou tito, kteříž okolo mne stojí?" Opět odpověděl pochlebník: "To jsou rytířové tvoji, tvé najvyšší rady, hajtmané, vůdcové vojsky, hofmistr, maršálek, šeňk, komorník, a jiní komorníci, kteréž máš." A ihned rozkázal pán vopic pro to pochlebenství a svou chválu i služebníkův jeho nepravou, aby byl štědře obdarován za své pochlebenství a řeč, jemu k líbosti propověděnou. A tak je všecky tou lichotou podvedl.
Vida pak to pravdomluvný, sám u sebe myslil takto: "Poněvadž tento lhář, kterýž jím lživě mluví, pro lež tak jim příjemný jest, o jak já mnohem více vážen budu, když jim pravdu praviti budu." A když to přemejšlel, zavolal ho král k sobě a řekl k němu: "Pověz mi, kdo jsem já a ti, kteříž okolo mne stojí?" I řekl ten, kterýž pravdu miloval a lháti neuměl: "Ty jsi vopice, a všickni, kteříž okolo tebe stojí, jsou tobě podobní." A hned král vopic rozkázal ho jiným vopicím roztrhati a pazoury rozdrápati. To se proto stalo, že pravdu pověděl.
Ten obyčej se nyní při dvořích zachovává u bláznových pánův, že zlé, pochlebníky, k líbosti mluvící, povolující a všecko schvalující nad moudré, dobré a pravdomluvné více milují.