Bajka o žábě, o žabinci a o ptácích - 5.0 out of 5 based on 1 review
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnoceni 5.00 (1 Hodnoceni)

Bez veliké práce nemůže žádný k vysokým věcem přijíti, a kdož se příliš vysoko táhne, ten mnohem tíže dolů spadá.

 

Času jednoho přilezla žába v žabinci k ptákům a řekla k nim: "Kdyby kdo z vás chtěl mne nahoru vysoko vynésti, tomu bych ukázala žabincův množství, že by z nich nabral najdražších perel; a těch žádnej sám od sebe z ptákův dojíti že by nemohl, a ač by koli sama tam ráda šla, anebo se plavila, však její chůze bylo by velmi lénivé lezení, a plavení by měla s celý den. Skrze to její nešlechetné slibování vzal ji vorel mezi své spáry a vysoko ji do povětří vynesl, žádaje, aby mu tomu, což slíbila, dostí činila. Když pak ta žabničná žába toho jemu držeti nemohla, počal ji vostrými spáry trápiti a těžce jímati. Žába, vzdychajíc, počala sobě stýskati: "Bych já byla této vysokosti nežádala, tohoto bych neměla a této moci bych byla ušla." I pustil vorel žábu dolů, až rozrazivši se umřela.

 

Ta naučení dala, aby jedenkaždý v svém stavu vesel byl, neb zpoura a vysokomyslnost máloco dobrého zřídí a řídko co dobře udělá. A kteříž příliš vysoko se pnou, obyčejně tíže dolů padají, neb bez závisti býti ani zůstati nemohou, skrze kterouž ten pád mnohem těžší bývá.

Share

Ezopovy bajky

Go to top
JSN Boot template designed by JoomlaShine.com