Bajka o člověku lysém a o muše - 5.0 out of 5 based on 1 review
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnoceni 5.00 (1 Hodnoceni)

Tomu se posmívati nemáme, kdož sobě sám malou škodu činí, aby se s velikou škodou nad nepřítelem svým pomstíti mohl. Jakož tato fabule učí.

 

Muška sedala na čelo lysého člověka, a kolikrátžkoli po ní udeřil, hned uletěla a po malé chvíli zas přiletěla a zase ho štípala. A jakž on opět po ní rukou udeřil, hned odletěla, a vzhlédajíci, posmívala se mu, a nicméně ho než jako prvé štípala, tak dlouho, že ten lysý člověk, rozhněvav se, řekl: "Ty zlotrovaná moucho, proč se směješ a mně se posmíváš, že já se sám tepu pro tvé štípání? Kdyby[s] ty povážila, že já se sám s sebou lehoučce snesu, ale jedno každé udeření, kdybych tě trefil, bylo by tvá smrt. Mně se neposmívaj, neb desatero udeření, kterýmž se sám tepu, mně nikoli uškoditi nemůž, ale kdybych jediným tebe trefil, beze vší lítosti zabita by[s] byla."

 

Tato báseň napomíná žvavé lidí, kteříž se s každým vaditi a hrejzti chtějí a žádného nešanují.

Share

Ezopovy bajky

Go to top
JSN Boot template designed by JoomlaShine.com