O nemnoho moudrém člověku báseň takovou Ezop pokládá.
Vlk, nalezši na poli pěkně vyřezanej a utěšený obraz, často sem i tam jej obraceje, poznal na něm, že žádného smyslu ani rozumu nemá, i řekl: "O přeutěšený obrázku, škoda, že nemáš v hlavě mozku."
Tato báseň jest na ty lidi složena, kteříž u veliké cti a slávě posazeni jsouce, ani umění ani jakého rozumu mají. A také na pěkné, neplodné ženy, o kterýchž jest přísloví, že jsou obrazové bez milosti.