Kočka se vrhla na kohouta a protože neměla jiného lepšího důvodu, aby s ním mohla zle naložíti, nezmohla se než na to, že mu vytýkala, že je on ten nešťastník, jenž svým kokrháním vzbouzí lidi a brání jim v odpočinku. "Co dělám," odpověděl ji kohout na své ospravedlnění, "dělám v jejich prospěch, aby vstali a mohli jít po prácí." "Tvé výmluvy," odpověděla mu kočka, "tě neučiní lepším. Jsi tak špatný, že v své vilnosti neušetříš ani své matky ani svých sester." Kohout se chtěl znova omlouvati, ale kočka už ho ani slyšet nechtěla a rozlítivši se ještě víc řekla jemu: "To je všecko hezké, ale dnes mi neutečeš."