Kdož se poručí pod obranu zlého a poddá, aneb pomocí od něho hledá, svou všecknu naději potracuje.
Času jednoho, když velmi holubi před supy neb luňáky létali a u veliké starosti byli, že se po nich sháněli, vzali sobě krahujce za obránci, domnívajíce se, že potom sebou bezpečnější budou. Ale krahujec vokázal se k nim jakožto trestce viny jich, a jedl holuby jeden po druhém. I řekl jeden z nich: "O jak mnohem snesitedlnější věc byla, aby se luňáci po nás sháněli, než aby nás tento vochránce tak hubiti měl. Neb skrze kteréhož jsme se domnívali, že bychom měli ochráněni býti, od něho sjíti musíme. Ale spravedlivěť se nám děje, poněvadž jsme tak nesmyslně velikého nepřítele našeho sobě za ochránce proti nepříteli menšímu vzali."