Bajka o slavíčkovi a o krahůjci - 5.0 out of 5 based on 1 review
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnoceni 5.00 (1 Hodnoceni)

Kteříž nevoli k jiným mají a jich s nenávistí střehou, tiť potřebují, aby se také sami o sebe starali, aby jejich zlost na hlavu jich nepřišla, jako se teď tuto tak stalo.

 

Krahujec, sedě v hnízdě slavíčkově a povětří se dívaje, nalezl v něm mladá slavíčátka. A ihned přiletěl starý slavík a prosil krahůjce, aby těch mladých ostříhal a bezpečné je sebou učinil. Odpověděl krahujec: "Já učiním, co ty chceš, neb mi velmi lahodně zpíváš." Ačkoli slavíčkovo srdce pro starost a úzkost o děti velmi tesklivo a obtíženo bylo, však proto láska dětí jeho k zpívání ho přinutila. Potom řekl krahujec: "Všaks mi to nezpíval dobře." A vzav jedno mladé slavíčátko, počal ho jísti. A vtom přes cestu přišel myslivec a vábil pískaje, a nabízel, pysky nadymuje, a vstrčil vějice. I sedl na ně krahujec, a obaliv se jimi, upadl na zemi. A ačkoli jinejm škodil, však nebyl tak rychlý ani moudrý, aby sám polapen nebyl. Nebo kdož jinejoukladně střeže a láká, domnívaje se, že dobře láká, často ten a takový sám polapen a ulákán bejvá.

Share

Ezopovy bajky

Go to top
JSN Boot template designed by JoomlaShine.com