Kdož lakomě cizího a přílišně žádá, potracuje své. A čehož nalakomí, toho nepožívá. O tom Ezop mluví takto:
Pes nesa kus masa v tlamě, běžel skrze tekutou vodu. A vtom podobný kus masa v vodě zdáv se sobě že vidí, chtěl také i ten pochytiti. A tak odevřev ústa, upustil ten, kterýž měl, a voda jej hned zanesla, tak že on jistej kus za nejistej ztratil.
Protož lakomej, kterejž mnoho žádá, ten vždycky málo mívá.