Bajka o vopici a lišce - 2.5 out of 5 based on 2 reviews
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnoceni 2.75 (2 Hodnoceni)

O člověku chudém a bohatém Ezop fabuli takovou složil: Vopíce prosila lišky, aby jí liška maličko svého vocasu udělila, kterým by mohla zadek svůj příkrýti, řkouci k ní.- "Tvůj daremní, těžký ocas a tak dlouhý není k ničemémuž tobě potřebný, toliko jej musíš po zemi za sebou vléci; to pak, což zbejvá ocasu tvého, mně by se dobře hodilo a dosti užitečné by bylo, abych já svou zachuli přikryla." Odpověděla jí liška: "O těžkosti a velikosti vocasu mého rozprávíš, ale však jest velmi lehký. A přes to, než bych ho tobě kus dala, aby[s] ty jím ozdobnější býti měla, raději bych tak dlouhej a velikej měla, abych jej po polích a po skalí za sebou vláčela, skrze trní i skrze bláto protahovala."

 

Bohatý a lakomý člověče, máš na tuto báseň pamatovati, aby[s] chudým štědře uděloval, cožť zbejvá, a aby[s] jako tato liška závistivý a skoupý nebýval.

Share

Ezopovy bajky

Go to top
JSN Boot template designed by JoomlaShine.com