Sever a Jasoň o mohutnosť hádku měli. Tu se jim uzdálo tomu vítězství uděliti, kdo by z nich člověka pocestného svlékl. A Sever hned začav prudký byl; když pak člověk přidržoval se oděvu svého, ještě více dorážel. Ale pocestný, chladem umdlévaje pořád více, i zbytečnější oděv přibíral, až ustav Sever Jasoňovi úlohu pozdější odevzdal. A ten po prvé sice mírně zaplál; ale když člověk odkládal šaty zbytné, prudší měrou parno rozšiřoval, až onen, vedru odpírati nemoha, svléknuv se ke koupeli v řece tekoucí odcházel.
Povídka ta ukazuje, že často přemlouvání nad donucování jest dovednější.